Monero (XMR) Recenze

Základní informace – Monero

Kryptoměna Monero, jejíž název v jazyce Esperanto znamená „mince“, vznikla v roce 2014 jako fork projektu Bytecoin. Spustil ho anonymní vývojář vystupující pod přezdívkou thankful_for_today, který ale po neshodách s komunitou ohledně dalšího směřování z projektu brzy odešel. Vývoj následně převzala skupina dobrovolníků a Monero je, podobně jako Bitcoin, od té doby řízeno čistě komunitním vývojem bez jakékoliv centrální firmy nebo nadace. Tím se podstatně liší od projektů jako Ethereum, Cardano nebo Tron, za kterými stojí viditelnější instituce.

Svým vznikem se nejvíce podobá Bitcoinu. Stejně jako u Bitcoinu nevíme, kdo přesně stojí za vznikem Monera, neproběhlo žádné ICO ani premine a první mince získali ti, kteří začali první těžit. Naši pravidelní čtenáři už nejspíš tuší, že za tuto vlastnost si od naší redakce Monero připisuje plusové body. Dlouhodobě totiž upřednostňujeme projekty, jejichž vývoj a směřování nejsou ovlivňovány zakladateli ani velkými entitami kolem nich.

Hlavní rozdíl proti Bitcoinu je v samotném zaměření: zatímco Bitcoin je veřejná účetní kniha, kde je každá transakce trvale dohledatelná, Monero je navržené tak, aby zůstaly skryté tři klíčové informace, kdo platbu odeslal, kdo ji přijal a jaká byla její výše. K tomu používá kombinaci tří technologií: Ring Signatures, Stealth Addresses a RingCT. Rozbor těchto technologií není cílem této recenze, ale jejich společný účel lze shrnout jedním slovem: anonymita.

Anglicky hovořícím čtenářům doporučuji video vytvořené komunitou kolem Monera (getmonero.org), které velmi srozumitelně a jednoduše vysvětluje základní principy této kryptoměny.

Technologie a výkon

Celkové skóre 8.9/10 se skládá z hodnocení 5 parametrů:

• Konsenzus
• Transakce za sekundu (TPS)
• Průměrná rychlost transakce
• Průměrné poplatky
• Čas bloku

8.9/10

Monero používá konsenzus Proof of Work s algoritmem RandomX, který je optimalizovaný pro běžné procesory (CPU) a aktivně se brání nasazení specializovaných ASIC zařízení. To je zásadní rozdíl oproti Bitcoinu, kde se těžba koncentruje do rukou velkých mining farem a rentabilní provoz je dnes prakticky možný jen se specializovaným (ASIC) hardwarem. Monero naopak může těžit prakticky každý, kdo má doma průměrný počítač nebo laptop (než však začnete těžit Monero, upozorňuji, že výslednou rentabilitu samozřejmě ovlivňuje cena energie). Z hlediska decentralizace neznám férovější přístup, než je tento.

Síť produkuje blok každé dvě minuty, což je pětkrát rychleji než u Bitcoinu, ale výrazně pomaleji než u Solany nebo Tronu. Transakční poplatky se pohybují kolem 0,0001 – 0,001 XMR, tedy v řádu haléřů až jednotek českých korun. Poplatky bych z hlediska použitelnosti hodnotil velmi pozitivně. Co naopak moc pozitivně nevnímám, je rychlost sítě. Reálná propustnost se pohybuje v jednotkách až nižších desítkách transakcí za sekundu a doporučených 10 potvrzení tedy znamená v praxi čekání kolem 20 minut. Pro mikroplatby a každodenní transakce proto existují vhodnější řešení, například Lightning Network u Bitcoinu.

Konsenzus	Proof of Work
Transakce za sekundu (TPS)	~ 30
Průměrná rychlost transakce	2 minuty / 20 minut pro finální potvrzení
Průměrné poplatky	~ 0,0001 XMR (haléře Kč)
Čas bloku	2 minuty

Ekonomika a tokenomika

Celkové skóre 9.5/10 se skládá z hodnocení 7 parametrů:

• Max. nabídka
• Cirkulující nabídka
• Spalování tokenů
• Možnost stakingu
• Odměny validátorům/těžařům
• Inflace/deflace
• Emisní plán

9.5/10

V roce 2014 začalo Monero vznikat klasicky těžbou bloků s odměnou, která postupně klesá podle naprogramovaného plánu. Zopakuji, že oceňuji absenci ICO nebo presale-u. Žádná část tokenů nešla zakladatelům, nadaci nebo investorům – distribuce začala odspodu a šla jen těžařům. Pokud toto srovnám s tím, jak vypadá distribuce u většiny moderních projektů, kde insiderům připadne i polovina počáteční nabídky, tak Monero je úplně jiná liga.

Hlavní emise Monera ve výši 18,4 milionu XMR skončila v roce 2022. Od té doby funguje na mechanismu označovaném jako tail emission, díky němuž těžaři za každý nově vytěžený blok získávají fixní odměnu ve výši 0,6 XMR. Tato odměna má zůstat natrvalo a dlouhodobě tak motivovat těžaře k zabezpečování sítě.

Tail emission mechanismus je v kryptosvětě dost diskutované téma a má své zastánce i kritiky. Osobně v něm vidím řešení jednoho konkrétního problému, který se týká Bitcoinu. Do budoucna může být problém tzv. security budget a až bude bloková odměna žádná nebo minimální, těžaři budou závislí jen na transakčních poplatcích. Monero tento problém řeší garantovanou odměnou, za cenu nekonečné inflace, což je pro mě ale zároveň problematické. Security budget má tedy Monero vyřešené, ale jako držitel musíte akceptovat nějakou míru inflace.

Max. nabídka	∞ (tail emission)
Cirkulující nabídka	~ 18,5 mil. XMR
Spalování tokenů
Možnost stakingu
Odměny validátorům/těžařům	(bloková odměna (0,6 XMR) + poplatky)
Inflace/deflace	mírně inflační (nyní 0,8 % ročně, postupně klesá)
Emisní plán	hlavní emise dokončena v 2022, nyní tail emise +0,6 XMR/blok

Bezpečnost

Celkové skóre 10/10 se skládá z hodnocení 5 parametrů:

• Decentralizace
• Úroveň decentralizace – počet uzlů/validátorů
• Audit kódu
• Governance model
• Open-source

10/10

Co se bezpečnosti týče, Monero patří ke špičce. Spojuje totiž několik vlastností, které u většiny jiných projektů najdeme jen v omezené podobě, pokud vůbec.

Síť běží zhruba na 4 000 nodech. Není tu nikdo, kdo by mohl protokol nějak zásadně měnit a vývoj řeší pouze Monero Research Lab, což je neformální skupina vývojářů a kryptografů, která pracuje na výzkumu a vylepšeních.

ASIC rezistence v praxi znamená, že se do těžby může zapojit téměř kdokoliv. Tím se snižuje riziko koncentrace těžby v rukou několika velkých hráčů a posiluje se tím decentralizace celé sítě.

Samozřejmostí je open-source kód a průběžné audity protokolu. Návrhy procházejí přes komunitní diskuzi, vývojářské meetingy a nakonec přes konsenzus těžařů.

K bezpečnosti Monera nemám co vytknout.

Decentralizace
Úroveň decentralizace – počet uzlů/validátorů	~ 4 000 uzlů
Audit kódu
Governance model	Komunitní, otevřený konsenzus vývojářů, těžařů a uzlů
Open-source

Využití v praxi

Monero je dnes spojováno hlavně se dvěma věcmi: anonymními platbami a černým trhem. O tom druhém se v médiích mluví výrazně častěji, podle mě jde ale o celkem zkreslený obrázek. Podle nejnovější studie agentury Chainalysis o nelegálních aktivitách v krypto světě se totiž ukazuje, že drtivou většinu nelegálních transakcí dnes neprovádějí kriminálníci s Monerem, nýbrž se stablecoiny. Nálepka měny pro zločince je proto u Monera mnohem zjednodušující, než se na první pohled zdá.

Mým cílem v této recenzi není rozebírat dark web, ale podívat se na to, kde dává smysl používat privacy coin jako Monero v normálním, každodenním a zcela legálním životě.

Soukromé platby pro běžné lidi

A proč by se měl běžný občan, který nic neporušuje, zajímat o své finanční soukromí? Já si myslím, že je odpověď celkem prostá: to, jak utrácíte, o vás vypovídá víc, než si myslíte a jde toho jednoduše zneužít. Jména obchodníků na vašem výpisu z banky odhalují, kde jste, co kupujete, jaké máte zdravotní potíže, jaké máte koníčky, koho podporujete, co plánujete a z těchto údajů jde sestavit velmi detailní profil.

Podívejme se na pár konkrétních příkladů, kde soukromí dává smysl:

• Dary novinářům, aktivistům nebo neziskovkám, které pracují v citlivých oblastech: třeba v zemích, kde má vláda zájem vědět, kdo podporuje a financuje jaké skupiny a iniciativy.
• Příspěvky opozičním politickým hnutím: v nedemokratických nebo autoritářských režimech to pro přispěvatele může být velmi problematické.
• Lékařské služby a léčba citlivých zdravotních problémů: nikdo nemusí vědět, že chodíte například na terapii nebo léčbu závislosti.
• Ochrana před komerčním sledováním: vaše data o nákupech se prodávají dál a pomocí vytvořených profilů se vytváří marketingové kampaně.

Vidíte, že žádný z těchto příkladů není o ničem nelegálním. Je to o tom, že finanční soukromí je legitimní hodnota podobně jako třeba poštovní nebo lékařské tajemství.

Otázka delistingu z burz

V kapitole o využití se musíme podívat na jeden velmi důležitý aspekt, který použitelnost Monera komplikuje. Evropská regulace MiCA znemožňuje regulovaným burzám obchodovat s privacy coiny (jako je XMR), protože burza musí umět prokázat původ prostředků, což u Monera s principu nelze.

Řada velkých burz, jako například Binance, Kraken, OKX a mnoho dalších tedy vyřadilo Monero ze své nabídky. Nakoupit Monero je samozřejmě dále možné, ale potřebujete k tomu být trochu zběhlejší ve světě kryptoměn.

Na toto téma se můžeme podívat ze dvou pohledů. První je, že to je vážná rána pro Monero a jeho adopci. Potenciální investoři dost možná od nákupu ustoupí, kvůli tomu že pro vstup i výstup jsou možnosti velmi omezené. Na druhou stranu, je to potvrzení, že Monero dělá dobře svoji práci. Delisting je vlastně důkaz toho, že protokol funguje tak, jak má. Kdyby Monero bylo kompatibilní s KYC požadavky, znamenalo by to, že jeho soukromí nefunguje.

Závěr

Monero je pro mě jeden z nejzajímavějších krypto projektů, a to upřímně kvůli tomu, že sdílí celou řadu vlastností s Bitcoinem, kterých si na něm nejvíc cením. Monero je velmi kvalitní projekt s jasným účelem, věrný svým principům a nesnaží se zaprodat za popularitu a pohádkové zbohatnutí.

Na druhou stranu musím přiznat, že sám Monero (téměř) nepoužívám. V běžném životě mi jako uživateli stačí úroveň soukromí, kterou při rozumné práci s peněženkami nabízí Bitcoin. Monero vnímám spíše jako specializovaný nástroj pro situace, kdy je finanční soukromí opravdu zásadní. Většinou jde o situace, ve kterých bych se ocitnout ani nechtěl, a právě proto jsem rád, že pro ně takový nástroj existuje.

Na závěr si dovolím poznámku: Bitcoin a Monero nejsou konkurenti, ale mohou se velmi dobře doplňovat. Bitcoin jako globální, transparentní uchovatel hodnoty a Monero jako soukromá digitální měna pro situace, kdy transparentnost není výhoda.