Solana Recenze

Základní informace o Solaně

Solana je blockchainová platforma, která vznikla v roce 2020 s cílem nabídnout rychlou, levnou a škálovatelnou infrastrukturu pro decentralizované aplikace, finanční služby a další projekty v rámci ekosystému Web3. Za vznikem projektu stojí Anatoly Yakovenko, ke kterému se později přidali vývojáři Raj Gokal a Greg Fitzgerald. Spolu se svým týmem založili Solana Labs, kde společně vyvíjí hlavní síť a ekosystém kolem této alternativní kryptoměny.

Anatoly Yakovenko (Solana.com)

Projekt využívá hybridní konsenzus: proof-of-history v kombinaci s proof-of-stake a díky tomu cílí na vysokou propustnost a velmi nízké poplatky. Solana je další z řady ambiciózních „Ethereum killers“, tedy kryptoměn které chtějí vyřešit slabiny Etherea – pomalejší zpracování a především drahé transakce. Úspěšný „Ethereum killer“ se stane novou hlavní platformou pro smart kontrakty.

Klíčovou inovací je mechanismus proof-of-history, jenž má urychlit pořadí a potvrzování transakcí bez zásahu do bezpečnosti. Síť v teorii zvládá desítky tisíc transakcí za sekundu, za průměrný poplatek 0,0006 USD. To z ní dělá lákavou volbu pro decentralizované aplikace, NFT i DeFi. Vývojáři oceňují zejména rychlost a nízké náklady, které umožňují experimenty, jež by na Ethereu kvůli vysokému gasu, ekonomicky nedávaly smysl.

Na druhou stranu Solana čelila v minulosti několika výpadkům sítě, způsobeným především přetížením validátorů. Při nejvýraznějších incidentech musela být produkce bloků dočasně pozastavena, aby vývojáři mohli problém vyřešit. Taková situace by se například u Bitcoinu nemohla stát, protože funguje zcela bez centrálního zásahu a jeho síť nelze jednoduše „vypnout“ ani pozastavit. To mi připomíná spíše tradiční řízené systémy než decentralizovanou infrastrukturu. Díky těmto situacím si v kryptokomunitě odnesla posměšnou přezdívku „Slowlana“. Aktuálně je však pátým největším altcoinem s kapitalizací okolo 90 mld. USD, takže své fanoušky jistě má.

Solana aktuální kurz

Ekonomický model a tokenomika

Solana nemá stanovený maximální počet mincí. Místo toho síť používá předem daný plán emise: počáteční inflace byla kolem 8 % ročně a postupně klesá o přibližně 15 % ročně až k dlouhodobému cíli okolo 1,5 % ročně. Nově vytvořené mince SOL primárně slouží jako stakingové odměny pro validátory, kteří zajišťují provoz sítě. Pro dlouhodobé držitele z toho plyne jednoduché pravidlo: nestakovaný SOL je průběžně ředěn novou emisí, zatímco stake dokáže částečně nebo celkově před touto inflací ochránit. Aktuální inflace je kolem 4 % ročně.

Plán inflace Solany (Zdroj: solanacompass.com)

Důležitou součástí tokenomiky Solany je spalování části poplatků. Základní (base) poplatek u každé transakce se rozděluje tak, že polovina je trvale spálena a druhá polovina připadne validátorům jako odměna. Prakticky to znamená, že při vyšší aktivitě na síti vzniká deflační tlak z poplatků, který by mohl až snižovat celkovou nabídku tokenů.

Z hlediska distribuce: souhrnně tzv. „insider“ alokace (Seed + Founding + Team + Foundation) tvořila zhruba 35 % nabídky, což je dle mého názoru velmi na hraně. Komunita a rozvoj ekosystému obdržely přibližně 22 %, což poskytuje velmi bohatý základ na granty, hackathony a pobídky vývojářům. Tato struktura pomohla rychle nastartovat ekosystém, ale zároveň přináší diskusi o koncentraci bohatství u raných účastníků a institucionálních držitelů a o tzv. governance riziku (malá část investorů může při koncentrovaném stakeu významně ovlivňovat hlasování). Podle mého názoru je velmi odvážné označovat něco s takovou tokenomikou za decentralizované.

Tokenomika SOL (Zdroj: Coingecko)

Využití v praxi

Osobně si myslím, že pro většinu drobných investorů je token SOL pořád hlavně spekulací. Solana ale cílí i na koncové uživatele a vývojáře: vznikají platební a spotřebitelské aplikace, hry, NFT a sítě reálné infrastruktury (DePIN). Její síla je nepochybně v tom, že nízké poplatky a vysoký výkon dovolují levné mikrotransakce. Odhaduji, že pokud se klíčové produkty Solany prosadí v e‑commerce, gamingu či u projektů reálné infrastruktury, může to být další významný motor poptávky po tomto tokenu.

Solana Pay

Solana Pay je způsob placení na blockchainu Solany. Obchodníci díky němu mohou přijímat stablecoin USDC (nebo i další tokeny) s haléřovými poplatky. Platba se potvrdí během pár sekund přímo na síti, služba funguje nonstop a peníze jdou bez prostředníků rovnou do peněženky obchodníka.

Jak to probíhá v praxi: obchodník vydá QR kód nebo tlačítko „Zaplatit Solana Pay“. Zákazník kód načte v kompatibilní Solana peněžence a platbu potvrdí. Hotovo — během chvilky je zaplaceno a obchodník vidí potvrzení. Oproti například Lightning Network nejde o zásadní inovaci, ale řešení funguje spolehlivě a pohodlně.

Solana Pay lze jednoduše přidat i do Shopify, což je jedna z nejpoužívanějších platforem pro tvorbu e‑shopů. Integrace probíhá formou doplňku: obchodník ho nainstaluje, propojí cílovou peněženku a může přijímat USDC/SOL bez prostředníka. Pro e‑shopaře to znamená nižší poplatky, rychlejší připsání peněz a možnost oslovit zákazníky, kteří preferují krypto platby.

DePIN – Decentralizovaná fyzická infrastruktura

Na Solaně běží projekty decentralizované fyzické infrastruktury: konkrétně si představíme Helium a Hivemapper. Blockchain Solany zde zajišťuje odměny, škálovatelnost a levné transakce, takže odměny i data mohou proudit v reálném čase.

Helium je zajímavý projekt, který chce vybudovat decentralizovanou bezdrátovou síť, vlastněnou samotnými uživateli místo velkých telekomunikačních firem. Každý si může pořídit malé zařízení, tzv. hotspot, které vysílá signál pro IoT (Internet of Things) senzory nebo 5G mobilní data. Za to, že svým zařízením pomáhá síť udržovat v chodu, dostává odměny v kryptoměně.

V Česku pár hotspotů funguje, hlavně v Praze, ale jejich využití je zatím malé. Vydělat se dá odhadem maximálně pár dolarů měsíčně, pokud nejsou v okolí další aktivní uzly nebo reálná zařízení, která síť využívají. Jelikož jedno zařízení pořídíte za 250 až 500 dolarů, jedná se podle mého názoru spíš o experiment pro nadšence, než výnosnou investici.

Hivemapper je projekt, který chce změnit způsob, jakým vznikají mapy. Místo aby svět fotila jedna velká firma, sbírají aktuální snímky běžní řidiči pomocí malé kamery umístěné v autě, velikostně porovnatelné s normální kamerou do auta. Kamera při jízdě zaznamenává ulice a cesty a Hivemapper z těchto dat skládá mapu podobnou Street View od Googlu. Za nové nebo aktualizované úseky silnic dostávají řidiči odměnu v kryptoměně HONEY, která běží na blockchainu Solana.

Samotná kamera stojí kolem 600 dolarů (zhruba 12 500 Kč) a odměny se pohybují zhruba mezi 1 až 3 HONEY za kilometr, tedy jen několik haléřů podle aktuální ceny tokenu. Ve výsledku tak aktivní řidič, který měsíčně zmapuje několik tisíc nových kilometrů, může v optimistickém scénáři vydělat řádově stovky korun. Nejlépe by se Hivemapper mohl vyplatit lidem, kteří už stejně hodně jezdí, například kurýrům, obchodním zástupcům nebo třeba dopravcům. Ti mohou sbírat mapová data „po cestě“ a tím si přivydělat, ale při současném kurzu tokenu HONEY bych se do toho osobně nepouštěl.

Pokud to chcete vyzkoušet, v Česku vyděláte pravděpodobně víc než v západní Evropě. Tam je už většina silnic zmapovaná, zatímco u nás je síť pořád poměrně řídká. Z mapy je vidět, že v ČR sice data jsou, ale pořád se najdou kilometry, které chybí nebo jsou dlouho neaktualizované – a právě za ty bývají odměny nejzajímavější. Určitě si ale předem propočítejte, kolik kilometrů měsíčně najedete a zda máte naději, že se vám vrátí investice do kamery.

DeFi a digitální vlastnictví (NFT)

V širším kontextu Solana, podobně jako řada tzv. „Ethereum‑killer“ altcoinů, slibuje v oblasti DeFi a NFT v zásadě to, co Ethereum, ovšem levněji a rychleji. Rozhodující bude, zda dokáže dlouhodobě přitahovat uživatele díky kvalitním aplikacím a vývojáře, kteří je postaví.

Na Solaně se v oblasti DeFi používají především swapy, které umožňují okamžitou směnu kryptoměn bez centralizované burzy, a také jednoduché půjčky zajištěné krypto kolaterálem. Transakce se běžně potvrdí během několika vteřin a poplatky zůstávají nízké. Nízké poplatky navíc podporují i další využití – vydávání NFT. Na Solaně se jich stále denně stále vytvářejí tisíce, i když období masového sběratelství a spekulací už dávno pominulo.

Závěr a budoucí výhled

Solana je ambiciózní altcoin, který si klade za cíl nabídnout to, co slibovala většina takzvaných „Ethereum killer“ neboli „zabijáků Etherea“ — stejné možnosti pro smart kontrakty, ale s rychlejšími a výrazně levnějšími transakcemi. A musím uznat, že v tomhle směru Solana skutečně uspěla: její poplatky jsou velmi nízké, a lze ji bez problému využít i pro běžné platby například v e-commerce prostředí prostřednictvím Solana Pay.

Síť nachází využití i v dalších oblastech: v DeFi aplikacích, gamingu a v projektech reálné infrastruktury (DePIN). Díky vysokému výkonu a minimálním nákladům umožňuje realizovat scénáře, které by na pomalejších či dražších blockchainových sítích ekonomicky nedávaly smysl. Tyto vlastnosti mě naznačují to, že by se doopravdy mohlo v budoucnu jednat o kryptoměnu, která sesadí Ethereum z pomyslného altcoinového trůnu.

Zároveň bych rád poukázal na slabiny této kryptoměny. Několikrát jsme byli svědky výpadků sítě a zásahů vývojářů, což ve mně budí dojem velké míry centralizace. Tokenomika je řízeně inflační (sice s klesajícím tempem, ale cílová úroveň inflace kolem 2 % mi připomíná spíše fiat měnu, než kryptoměnu). Velká část nabídky je soustředěna u insiderů a nadace, což s sebou nese svá rizika. To vše by měl čtenář brát v úvahu, zejména pokud zvažuje nějakou expozici vůči této kryptoměně.